|
|
Analýza znalostí sester při resuscitaci novorozence
Žáková, Jana ; Průšová, Kateřina (vedoucí práce) ; Hromádková, Jaroslava (oponent)
Předkládaná bakalářské práce ,,Analýza znalostí sester při resuscitaci novorozence", se zaměřuje na vyhodnocení míry znalostí sester pracujících na novorozeneckých odděleních a porodních sálech. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a empirickou. Teoretická část práce přináší ucelený přehled informací o klasifikaci novorozence, stavech vyžadujících resuscitaci, poporodní adaptaci a prvním ošetření novorozence. Podrobně se teoretická část práce zabývá postupem resuscitace novorozence a poresuscitační péčí podle nejnovějších doporučení evropské a české resuscitační rady. Cílem empirické části práce je komparace získané analýzy znalostí sester vybraných odborných pracovišť, a to Thomayerovy nemocnice a nemocnice Bulovka. Metodou pro získání dat byl zvolen kvantitativní výzkum za pomoci dotazníku vlastní konstrukce, který obsahuje 26 uzavřených otázek. Z toho 20 bylo zaměřeno na ověření znalostí sester na novorozeneckých odděleních a porodních sálech. Distribuováno bylo 120 dotazníků, návratnost činila 81,66 %, analyzováno tedy bylo 98 dotazníků. Výsledky výzkumu prokázaly statisticky významný rozdíl pouze v závislosti na pravidelném přeškolování v resuscitaci novorozence v rámci zaměstnání. Naopak se nepodařilo prokázat rozdíl ve znalostech sester v závislosti na délce praxe, oddělení,...
|
|
|
Procedurální bolest u dětí v intenzivní péči
Duchoň, Jan ; Javůrková, Alena (vedoucí práce) ; Sedlářová, Petra (oponent)
Diplomová práce Procedurální bolest u dětí v intenzivní péči 11 ABSTRAKT Východiska: Tato diplomová práce se zabývá účinkem farmakologického přístupu topického anestetika EMLA a nefarmakologického přístupu vizuální distrakce na proce- durální bolest a strach při zavedení periferního žilního katétru (zkr. PŽK) u dětí v pro- středí intenzivní péče. Cíle: Cílem teoretické části práce bylo přinést systematický přehled relevantních studií, které se zabývaly účinky farmakologických i nefarmakologických intervencí na zvládání procedurální bolesti a strachu z ní u dětí od 6 do 18 let při zavedení PŽK. Cílem empirické části práce bylo zjistit, zda je použití topického anestetika EMLA u dětí od 8 do 18 let věku podstupujících zavedení PŽK účinnější ve snižování procedurální bolesti a strachu z bolesti než vizuální distrakce a zda je úroveň procedurální bolesti u těchto dětí s ohle- dem na poskytnutou terapii ovlivněna sociodemografickými a klinickými proměnnými. Metodika: Systematické vyhledávání probíhalo v pěti relevantních databázích dle para- metrů PRISMA. Do systematického přehledu bylo zahrnuto n = 16 randomizovaných studií. Do prospektivní, randomizované studie bylo zařazeno n = 90 pediatrických pacien- tů ve věku od 8 do 18 let, podstupujících zavedení PŽK, kteří byli od dubna 2022 do února 2023...
|
|
|
Specifická role sestry při komunikaci s rodinnými příslušníky v intenzivní péči- podpora blízkých a příbuzných
Kolníková, Daniela ; Trnková, Ivana (vedoucí práce) ; Sekorová, Jitka (oponent)
Účelem diplomové práce bylo zmapovat podmínky a překážky sester při komunikaci s blízkými a pozůstalými pacientů hospitalizovaných na resuscitačních odděleních a jednotkách intenzivní péče s cílem vytvořit příručku pojednávající o zásadách správné komunikace sester s příbuznými pacienta, která bude praktickým přínosem v každodenní praxi sester. Použitelná bude na všech typech oddělení nemocničního zařízení. Předpokládáme však, že největší přínos bude mít pro sestry na odděleních poskytujících intenzivní péči. Pro účely zpracování práce jsme zvolili metodu kvantitativního výzkumu provedeného formou nestandardizovaného elektronického dotazníku vlastní tvorby. Identifikovali jsme komunikační situace, které sestry subjektivně vnímají jako nejvíc stresující. Jedná se především o situace úzce spjaté s nezvratným stavem pacienta či jeho smrtí. Toto zjištění nás vedlo k tomu, abychom se v příručce ve zvýšené míře věnovali prožívaní truchlících příbuzných a správnému přístupu k nim. Také jsme dospěli k zjištění, že míra obav sester vyplývající z komunikace s příbuznými pacienta se přímo úměrně snižuje s narůstajícím věkem sester a tím spojenou délkou praxe v oboru. S ohledem na tato zjištění doporučujeme, aby byla příručka určena především absolventům v adaptačním procesu a také jako výukový materiál pro...
|
|
|
Vliv časného podání antibiotik na mikrobiální kolonizaci dolních cest dýchacích u pacientů na umělé plicní ventilaci
Kroupová, Alžběta ; Duška, František (vedoucí práce) ; Kukol, Václav (oponent)
ČJ Úvod: Nozokomiální pneumonie u pacientů léčených umělou plicní ventilací (VAP associated pneumonie) je významným zdrojem morbidity a mortality. Předstupněm jejího vzniku je osídlení dolních cest dýchacích patogenními bakteriemi. Účelem této práce ylo zjistit, jak antibiotická terapie podávaná na mimoplicní infekce ovlivní kolonizaci dolních dýchacích cest ve srovnání s pacienty, kteří antibiotika nedostávají. Hypotéza , že antibiotická léčba sníží kolonizaci dolních dýchacích cest, ale zvýší výskyt multirezistentních bakterií. Retrospektivní observační kohortová studie prováděná na kriticky nemocných hospitalizovaných na Klinice anesteziologie a resuscitace 3. LF UK a FNKV. Tato práce je součástí probíhajícího projektu zlepšení kvality péče a prevence VAP u pacientů na intenzivním lůžku. Pacienti museli splňovat určitá kritéria: na UPV musí být více než 48 hodin, při příjmu do nemocnice nesměli mít žádné plicní onemocnění a nesmí ého . Primárním výstupem je rozdíl v podílu pacientů, kteří měli pozitivní mikrobiologický nález (kolonizace infekce). Sekundárními výstupy je porovnání incidenční denzity VA , popis výskytu multirezistentních bakterií a kvantitativní popis patogenních bakterií. Výsledky: Primární výs elativní riziko kolonizace dýchacích cest je u pacientů s nasazenými antibiotiky...
|
|
|
Zásady přípravy a podávání vybraných léčivých přípravků v intenzivní péči
ZÁRUBA, Petr
Medikační pochybení patří dle Evropské unie k velmi častým nežádoucím událostem souvisejícím s poskytováním zdravotních služeb. Bezpečnost poskytování ošetřovatelské péče je základním indikátorem kvality poskytovatelů zdravotních služeb. Jednou ze základních činností všeobecných sester je příprava a podávání léčivých přípravků, během nichž lze, zejména v intenzivní péči, i při sebemenším nedodržení zásad poškodit pacienta. Je proto nezbytné, aby všeobecné sestry při přípravě a podávání léčivých přípravků důsledně dodržovaly bezpečnostní předpisy, vnitřní směrnice poskytovatelů zdravotních služeb, doporučení světové zdravotnické organizace, a postupovaly v souladu s národními ošetřovatelskými standardy, pomocí kterých lze případnému pochybení efektivně předcházet. V klinické praxi mohou být tato opatření všeobecnými sestrami z různých důvodů nedodržována, a proto je důležité je stanovit a analyzovat. V teoretické části byl definován legislativní rámec přípravy a podávání léčivých přípravků v České republice. Dále byly popsány obecné principy zacházení s léčivými přípravky spjaté s problematikou medikačních pochybení v kontextu kvality zdravotních služeb a byly vymezeny formy léčivých přípravků a způsoby jejich aplikace. Cílem praktické části práce bylo zjistit jakými znalostmi disponují sestry pracující v intenzivní péči, zda tyto znalosti uplatňují v pracovním procesu a také zjistit, zda pozorují u svých kolegů/kolegyň nedostatky spojené s přípravou a podáváním léčivých přípravků. S tímto záměrem byly stanoveny čtyři hypotézy a šest výzkumných otázek. Ke sběru dat byla použita jednak kvantitativní metoda, technika nestandardizovaného dotazníku. Po kvantitativní metodě proběhla metoda kvalitativního šetření pozorováním a technikou hloubkového polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl tvořen nelékařskými zdravotnickými pracovníky (všeobecnými sestrami, zdravotnickými záchranáři) pracujícími na anesteziologicko-resuscitačních odděleních a jednotkách intenzivní péče nemocnic okresního typu. Kvantitativní data byla zpracována pomocí popisné statistiky tabulkami a grafy, kvalitativní pak pomocí schémat a diagramů.
|
|
|
Hyperbarická oxygenoterapie v intenzivní péči z pohledu sester
KRAJÍCOVÁ, Dominika
Diplomová práce se zaměřuje na práci sester pečujících o pacienty v intenzivní péči během hyperbarické oxygenoterapie. Teoretická část práce shrnuje aktuální poznatky z oblasti hyperbarické medicíny. Praktická část práce se pak věnuje konkrétním zkušenostem sester, které pacienty během terapie doprovází, především zkoumá způsob, jakým jsou školeny, konkrétní faktory péče o pacienta a jakým způsobem sestry vnímají práci v hyperbarických podmínkách. Sestry pocházejí ze dvou různých pracovišť, která jsou v práci srovnána.
|
|
|
Význam pronační polohy v péči o pacienty s ARDS
ARNOŠTOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá pronační polohou, která se využívá jako metoda léčby pacientů se syndromem akutní dechové tísně. Cílem práce je poukázat na význam pronační polohy u pacientů s ARDS z pohledu nelékařského zdravotnického pracovníka a zjistit překážky při aplikaci pronační polohy. Zpracování teoretické části se opírá o studium odborné literatury, odborných časopisů a zpracování dat do jednotlivých kapitol. Jednotlivé kapitoly se zabývají vymezením pojmu akutní dechové tísně a pronační polohy. Dále jsou zde vysvětleny příčiny ARDS, které jsou popsané v jednotlivých podkapitolách, léčba ARDS, do které řadíme i využití pronační a semipronační polohy, a specifika ošetřovatelské péče. Praktická část bakalářské práce je zaměřena na vyhodnocení odpovědí na výzkumné otázky, kladených pomocí kvalitativní výzkumné strategie. K získání dat došlo pomocí rozhovorů s nelékařskými zdravotnickými pracovníky z anesteziologickoresuscitačního oddělení v nemocnici v Českých Budějovicích, kteří se během své praxe na tomto oddělení setkali s využitím pronační polohy v praxi. Získaná data byla analyzována prostřednictvím otevřeného kódování a následnou kategorizací byly roztříděny do jednotlivých kategorií. Na závěr bylo možné zhodnotit cíl bakalářské práce a vypracovat závěr. Z výsledků výzkumu vyplývá, že se pronační poloha stala během pandemie Covid-19 velmi využívanou metodou léčby ARDS. Pronační poloha se využívá u pacientů s onemocněním Covid-19, u kterých došlo k vyčerpání všech terapeutických možností a využití pronační polohy je poslední nadějí na záchranu jejich života.
|
|
|
Kulturní kompetence sester v intenzivní ošetřovatelské péči
BALOUNOVÁ, Lucie
Cílem této diplomové práce, nesoucí název "Kulturní kompetence sester v intenzivní ošetřovatelské péči," je zmapovat úroveň kulturní kompetence v intenzivní ošetřovatelské péči. V návaznosti na tento cíl byly stanoveny dvě výzkumné otázky v následujícím znění: "Jaká je míra kulturních kompetencí u sester v intenzivní ošetřovatelské péči?" a "Které kulturní výzvy jsou přítomné u sester v intenzivní ošetřovatelské péči?" Teoretická část práce se zabývá charakteristikou multikulturního ošetřovatelství, definuje základní pojmy, které jsou s tímto tématem spojeny, dále popisuje několik ošetřovatelských modelů spojených s multikulturním ošetřovatelstvím, zabývá se komunikací a specifiky vybraných minorit. V oblasti intenzivní péče je věnována kapitola charakteristice intenzivní péče a specifikům komunikace s pacienty v intenzivní péči. Empirická část diplomové práce byla zpracována formou kvalitativního výzkumného šetření, za použití techniky polostrukturovaných rozhovorů, pomocí kterých byla získávána data. Podkladem pro vedení rozhovoru bylo celkem třicet dva otázek a několik podotázek. Úvod rozhovoru tvořily tři otázky pro získání identifikačních údajů informantů. Poté následovalo dvacet devět otázek s celkem třinácti podotázkami. Ty byly zaměřeny na péči o pacienty minoritních kultur, specifika transkulturního ošetřovatelství v intenzivní péči, vzdělávání sester v této oblasti a celkové zkušenosti sester s transkulturním ošetřovatelstvím. V případě potřeby byl rozhovor rozšířen doplňujícími otázkami. Celý rozhovor byl koncipován tak, aby dokázal poskytnout odpovědi na naše výzkumné otázky, které byly předem stanoveny, a zároveň co nejlépe zmapoval zkušenosti sester v intenzivní péči s péčí o pacienty minoritních kultur. Výzkumný soubor byl tvořen deseti všeobecnými sestrami, které v době výzkumu pracovaly na odděleních intenzivní péče, a to buď anesteziologicko-resuscitačních odděleních, jednotkách intenzivní péče či odděleních intermediární péče. Jednotlivé rozhovory byly následně zpracovány metodou otevřeného kódování, technikou barvení textu. Výsledky výzkumného šetření jsou pro lepší přehlednost rozčleněny a prezentovány ve čtyřech kategoriích a deseti podkategoriích. Tyto kategorie přehledně popisují zkušenosti a postoje sester. Výsledky práce poskytují celistvý pohled na transkulturní ošetřovatelství v intenzivní péči. Z výzkumného šetření vyplývá, že téma transkulturního ošetřovatelství se stává stále aktuálnějším a je třeba klást důraz nejen na vzdělávání sester v této oblasti, ale také výuku cizích jazyků, neboť právě jazyková bariéra pro sestry představuje jednu z největších překážek. Tato práce může sloužit jako vzdělávací materiál nejen pro studenty zdravotnických oborů, ale také pro sestry pracující v intenzivní péči. Samotné výsledky poukazují na nedostatky a problematické oblasti při poskytování kulturně kompetentní péče a mohou přispět k procesu zlepšení této skutečnosti.
|
|
|
Vybrané ošetřovatelské výkony v kontextu Evidence Based Nursing
KRATOCHVÍLOVÁ, Gabriela
Diplomová práce se zabývá problematikou vybraného ošetřovatelského výkonu v kontextu Evidence Based Nursing. Tímto vybraným výkonem je péče o centrální žilní vstup a periferně uložený centrální žilní vstup ve vztahu k výskytu a prevenci infekcí souvisejících s centrální linií. Jeden z cílů této práce je zmapovat a zanalyzovat informace o ošetřování centrálních vstupů. Dalšími cíli je stanovení, která péče o centrální vstupy je nejefektivnější ve vztahu k výskytu infekce a poskytnutí přehledu o intervencích, které jsou poskytované při péči o centrální linii, jež jsou zcela nezbytné a zásadní. Diplomová práce je členěna do několika kapitol, které jsou strukturovány na základě Evidence Based Nursing. V kapitole popisující současný stav je nastíněna problematika Evidence Based Nursing, invazivních vstupů a katétrové infekce. V diskuzi jsou prezentovány kapitoly zabývající se vzděláváním všeobecných sester ve vztahu ke kompetenci ošetřovat centrální linii, dále je mapována oblast infekce a její prevence, místo a způsob zavedení centrální linie, typ a vlastnosti centrálního katetru, analyzována technika převazů a krytí, dezinfekce, analyzována otázka proplachů a bezjehlových vstupů. Poslední kapitolou je mapována edukace, nácvik péče a vzdělávání v oblasti péče o centrální žilní vstupy. Zdroje byly vyhledávány z celého světa, ve vědeckých databázích. Na základě zpracování této diplomové práce bylo stanoveno několik doporučení pro praxi. Diplomová práce může být použita jako edukační materiál a být inspirací v otázkách různých postupů a vzdělávání v této problematice.
|
|
|
Role sestry v systému včasného vyhledávání kriticky nemocných
BOUŠOVÁ, Adéla
Diplomová práce je zaměřená na role sester v systému včasného vyhledávání kriticky nemocných na jednotkách intenzivní péče. Na systém včasného vyhledávání kriticky nemocných není v českém zdravotnictví stále kladen takový důraz, jaký by měl. Znalostí problematiky může dojít k zlepšení kvality zdravotní péče a snížení mortality kriticky nemocných pacientů, kteří se do život ohrožujícího stavu dostávají náhle, avšak se znalostí problematiky se život ohrožujícímu stavu mohlo předejít. Teoretická část diplomové práce se skládá z pěti kapitol a několika podkapitol. První kapitola se zaměřuje na kriticky nemocného, druhá kapitola na monitoraci kriticky nemocného, třetí kapitola na technické vybavení v intenzivní péči, čtvrtá kapitola na role sester v intenzivní péči a poslední kapitola se věnuje systému včasného vyhledávání kriticky nemocných. Pro diplomovou práci byly stanoveny tři cíle, a to zmapovat role sester, jak jsou sestry zapojené a zdali jsou vzdělávány v problematice včasného vyhledávání kriticky nemocných. Praktická část byla zpracována kvalitativním šetřením formou polostrukturovaných rozhovorů, které byly analyzovány formou "papír tužka" metodou otevřeného kódování. Praktická část byla rozčleněna do čtyř kategorií a ty následně do podkategorií. Pro přehlednost a jasnost byly kategorie a podkategorie vizualizovány do schémat. Na základě stanovených cílů diplomové práce, byly stanoveny tři výzkumné otázky. První výzkumná otázka se zabývala tím, jaké role zastupují sestry v systému včasného vyhledávání kriticky nemocných. Druhou výzkumnou otázkou bylo, jakým způsobem jsou sestry zapojené do systému včasného vyhledávání kriticky nemocných. Třetí výzkumná otázka se věnuje tomu, jak probíhá celoživotní vzdělávání sester v systému včasného vyhledávání kriticky nemocných. Stanovené cíle diplomové práce byly splněny.
|
host ::
RSS.